Advent 1.

1. prosince 2011 v 23:34 | Lennroe
"Harry, víš co je dneska za den?" zeptal se nevinně Ron, když se ráno rochal z postele.
"Hmm, řekl bych že úterý," konstatoval suše Harry zatímco si uvazoval kravatu.
"Jo," zasmál se Ron, "Jo je úterý 1. prosince. A víš co mi řekla Hermiona? Že ani ona ani ty jste jste nikdy neslyšeli o kouzelnickém adventním kalendáři. Doslechla se o něm od Lenky, prý je ten její obzvlášť zajímavý."
"Kouzelnický adventní kalendář?" povytáhl Harry obočí, "Karbice s čokoládkou na každý den až do šdědrého večera? Samozřejmě, že jsem o tom slyšel. Já ho nikdy neměl, ale Dudley ten svůj vždycky vyjedl hned prvního. Ani se nedívím, že o nich Hermiona neslyšela, když má rodiče oba zubaře. Co dělají kouzelnické? Zpívají? Nebo se čokoláda hýbe?"
Ron se rozesmál. "Jenom obyčejná čokoláda? Ti mudlové nejsou vůbec vynalézaví. Kouzelnické kalendáře jsou úžasné, žádná hloupá čokoláda každý je jiný. No, ale když jsem to slyšel napsal jsem dvojčatům. Mě by nic neposlali, ale že je to pro tebe a Hermionu, sehnali mi dva od zásilkové služby se kterou spolupracují. Na," řekl Ron a strčil Harrymu do ruky nevelkou dřevěnou krabičku s malovaným víkem. Hary si ji prohlédl a už se chystal nakouknout dovnitř, když ho Ron zarazil.
"Teď to nech. Otvírá se až večer."
"Prima celý den budu přemýšlet, co z toho na mě vykoukne. Už vím, jak dneska přežiju Dějiny čar a kouzel. Díky, Rone."
"Nemáš zač," zašklebil se Ron a trochu toužebně na krabičku pohlédl, "Poslední jsem dostal, když mi bylo deset, pak už ne. Deset je taková hranice, pak už ho většina kouzelnických dětí nedostává, i když se vsadil bych se, že ten všivák Malfoy určitě nějaký dostal. No jsem zvědavý, jak asse ti to bude líbit, takže nemáš vůbec zač. Pojď, jdeme dát Hermioně ten její."
Zatímco mluvil stihl se Ron úplně obléknout a tak si Harry jen rychle navlékl hábit a vyběhl zaním z ložnice.

Den se hrozně vlekl a kvůli nepozornosti připravil Harry během Přeměňování Nebelvír o pět bodů. Utěšoval se alespoň tím, že nebyl jediný roztěkaný student. Adventní kalendáře zřejmě mělo víc studentů, než byl Ron ochoten připustit. O body totiž přišly úplně všechny koleje. Alespoň ten den neměli lektvary. Harry sice v pevnost hradu věřil, ale člověk nikdy neví, co vyvede napěněný kotlík.
Konečně bylo po večeři a Harry ve společenské místnosti široce zíval nad nudným esejem z Bylinkářství.
"Myslím, že to bude Prýtové muset stačit," prohlásil nakonec a udělal za větou tečku tak rozmáchle, že málem protrhl pergamen.
Kupodivu se přidala i Hermiona: "Úkolů už bylo pro dnešek dost, půjdu si už tka lehnout." Ron se potměšile usmíval.
"Taky jsem vždycky pospíchal prvního prosince do postele." Mrkl na Harryho i Hermionu a pak šel Nevila, který už kalendáře také nejspíš nedostával, vyzvat na partii šachů.

Harry všem popřál dobrou noc a zmizel k chlapeckým ložnicím. Vyčistil si zuby, oblékl se do pyžama zahleděl se na scůj kufr. Trochu se obával něčeho, co přišlo od dvojčat, ale vzhledem k tomu, že to nebyl jejich vlastní vynález. Tedy alespoň v to doufal.
Vytáhl krabičku z kufru a zamyšleně si prohlížel malované víčko. Byla na něm kouzelnická rodina u stromečku.
"Je na čase být chvíli malý kouzelník," řekl si tiše Harry a s napjatým očekáváním odklopil víčko. Tak takovýhle asi mají děti pocit, když si na vánoce rozbalují dárky, stihl si ještě pomyslet, než nahlédl dovnitř krabičky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama